V roce 1989 se v Česku spotřebovalo 3,1 denní dávky antidepresiv na tisíc obyvatel a den. V roce 2024 to bylo 78,8 dávky, 25krát víc, ukazují data OECD o spotřebě léčiv. Podle otevřených dat ÚZIS o léčbě psychofarmaky si loni antidepresiva na recept vyzvedlo 956 268 lidí, 8,8 % obyvatel, v roce 2010 to bylo 5,8 %.
Standardizovaná sebevražednost je přitom o třetinu nižší než v roce 1989. Porovnali jsme, které duševní nemoci lékaři od revoluce rozpoznávají a léčí, kolik je psychiatrů a lůžek a kolik lidí si vezme život.
Psychiatři léčí dvakrát větší část obyvatel než na konci 90. let
V psychiatrických ambulancích se v roce 1998 léčilo 3,3 % obyvatel, v roce 2023 to bylo 6,4 %, ukazuje databáze WHO Health for All z dat ÚZIS. Nově zjištěných duševních poruch evidovaly ambulance podle stejné databáze v roce 1993 550 na 100 000 obyvatel, o rok později 749 a v roce 2023 už 1 140. Skok v roce 1994 se kryje se změnou pravidel: od té doby lékaři vykazují diagnózy podle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10), která určuje, co se za samostatnou nemoc vůbec považuje.
Názorně to ukazuje ADHD. Dětem s neklidem a poruchou pozornosti se v Československu říkalo, že mají lehkou mozkovou dysfunkci, kterou lékaři podle přehledového článku tří dětských neurologů z FN Ostrava v časopise Neurologie pro praxi považovali za vývojovou věc dětí. MKN-10 popisuje poruchu podle příznaků jako hyperkinetickou a lékař ji může diagnostikovat i v dospělosti.
Nejvíc přibylo dospělých s ADHD a autismem
Pacientů s diagnózou ADHD léčily psychiatrické ambulance v roce 2010 11 149, loni 26 565, a dospělých mezi nimi bylo téměř šestnáctkrát víc (7 811 místo 495). S poruchami autistického spektra se léčí 9 946 pacientů místo 1 818. Lidí se schizofrenií a jinými psychózami je přitom skoro stejně, 406 na 100 000 obyvatel proti 398. Schizofrenie má výrazné příznaky, které vedou k lékaři skoro vždy, u ADHD, autismu nebo úzkostí víc záleží na tom, jestli si příznaků někdo všimne.
Nejpravděpodobněji proto podle nás duševní poruchy víc rozpoznáváme a lidé s nimi častěji dojdou k lékaři. Podporuje to průzkum Národního ústavu duševního zdraví: v listopadu 2017 mělo příznaky aspoň jedné duševní poruchy 20 % dospělých, v psychiatrických ambulancích se přitom téhož roku léčilo 5,9 % obyvatel. Je to ale hypotéza, data zdravotních pojišťoven zachycují jen léčené pacienty a skutečný nárůst nemocí nevylučují.
Antidepresiv přibylo, uklidňujících léků ubylo
Antidepresiv se do roku 1993 spotřebovávalo kolem tří dávek na tisíc obyvatel a den, od roku 1994 spotřeba rostla každý rok. Anxiolytik, tedy uklidňujících léků, se naopak dnes bere méně: 9,8 dávky místo 16,3 v roce 1989.
Sebevražednost je o třetinu nižší, v roce 2024 ale stoupla
Věkově standardizovaná míra sebevražd, kterou neovlivňuje stárnutí populace, klesla podle databáze WHO Health for All z 18,3 na 12,5 sebevraždy na 100 000 obyvatel, o 31 %. Mezi lety 2023 a 2024 ale počet sebevražd stoupl podle publikace ČSÚ Česko od roku 1989 v číslech o čtvrtinu, z 1 253 na 1 561. Jeden rok zatím trend neurčuje. Z toho, že antidepresiv přibylo a sebevražd ubylo, také nevyplývá, že jedno způsobilo druhé.
Psychiatrů přibylo, lůžek ubylo a oficiální data o čekání chybí
Psychiatrů v praxi bylo podle OECD v roce 1995, kdy jeho řada začíná, 10,1 na 100 000 obyvatel, v roce 2024 16,3. Lůžek v psychiatrických léčebnách a na odděleních nemocnic bylo v roce 1990 140 na 100 000 obyvatel, v roce 2024 87. Část péče se přesouvá do center duševního zdraví, která od roku 2018 pečují o lidi s vážnou duševní nemocí v jejich vlastním prostředí. Oficiální data o tom, jak dlouho se na psychiatra nebo psychologa čeká, nejsou v ročenkách ani v analýzách ÚZIS o dostupnosti psychiatrické péče.
Jak to počítáme
Všechna čísla počítá skript u článku z primárních dat. Některé řady začínají až v 90. letech nebo v roce 2010, u každého čísla to uvádíme. Spotřebu léků měří OECD v definovaných denních dávkách (DDD) na 1 000 obyvatel a den. Podrobná data o pacientech psychiatrických ambulancí podle diagnóz vede ÚZIS v Národním registru hrazených zdravotních služeb až od roku 2010, proto srovnání diagnóz začíná tímto rokem. Data zahrnují jen péči hrazenou pojišťovnami. Pacienta s více diagnózami počítáme v každé skupině a sčítáme kraje ambulancí, takže kdo se léčí ve dvou krajích, je v součtu dvakrát. Autismus a ADHD jsou jen pacienti psychiatrů, ne pediatrů nebo neurologů. MKN-10 ÚZIS přeložil a vydal v roce 1992. Sebevraždy do roku 1993 evidoval ČSÚ podle 9. revize klasifikace nemocí, od roku 1994 podle 10. revize. Psychiatry, zubaře a lékaře bereme jako fyzické osoby v praxi podle OECD a přepočítáváme na obyvatele k 31. prosinci. ČSÚ v tabulce 13.01 uvádí podle ÚZIS za rok 2024 jednoho zubaře na 1 557 obyvatel, tedy 64 na 100 000. Jeho řada začíná rokem 1993 a počítá zubaře jinak než OECD, obě ale ukazují, že jich přibylo. Hospitalizace z let 1989 a 2022 jsme sečetli z ročenek ÚZIS, dnes se ale dlouhodobé a akutní pobyty počítají podle jiných pravidel.






