V roce 2025 se v Česku narodilo 77 636 dětí. Je to nejméně za celé období, které pokrývá publikace ČSÚ Česko od roku 1989 v číslech, a o dvanáct tisíc méně než v roce 1999 (89 471), kdy porodnost po revoluci klesla na minimum 90. let. V roce 1989 jich bylo 128 356, o 50 tisíc víc. Úhrnná plodnost je 1,28 dítěte na ženu, stejně jako v roce 1995.
Přehledová kapitola speciálu porovnává rodinu v roce 1989 a dnes, tady sledujeme, kdy se co změnilo. Svatby se propadly hned po revoluci, porody ve dvou vlnách a děti mimo manželství i domácnosti jednotlivců přibývaly postupně čtvrt století.
Svatby se propadly za pět let po revoluci
Rok 1990 byl na svatby nejbohatší z celé řady: vzalo se 90 953 párů. Do roku 1995 jich ubylo 40 % a od té doby se počet svateb drží mezi 42 548 a 57 804 ročně, nejméně jich bylo loni. Svateb ubylo dřív a rychleji než dětí, kterých se v roce 1995 narodilo o 26 % méně než v roce 1990.
Svatba se zároveň posunula do jiného věku. Nevěsta, která se vdávala poprvé, měla v roce 1989 v průměru 21,8 roku, v roce 2005 už 28,1 a loni 30,9 roku.
Porodů ubylo ve dvou vlnách
Po revoluci klesal počet narozených dětí devět let, ze 130 564 v roce 1990 na 89 471 v roce 1999. Pak se porodnost zvedala až do roku 2021, kdy se narodilo 111 793 dětí, a za další čtyři roky jich ubylo znovu o necelou třetinu. Část dětí, které v 90. letech „chyběly“, se narodila později: průměrný věk matky při prvním dítěti se do roku 1992 držel na 22,5 roku, dnes je 29,2.
Nejvíc se změnilo rodičovství dospívajících. V roce 1989 měla matku mladší dvaceti let skoro každé sedmé narozené dítě (13,6 %), loni jedno z padesáti (2,1 %). Od roku 2014 se ženám nad čtyřicet rodí víc dětí než dívkám do 19 let. Potratů ubylo ještě rychleji než porodů, ze 111 683 v roce 1989 na 15 088 v roce 2023.
Dětí mimo manželství přibývalo čtvrt století
V roce 1989 se mimo manželství narodilo 7,9 % dětí. Podíl pak rostl rovnoměrně, hranici čtyřiceti procent překročil v roce 2010 a od roku 2015 se drží mezi 46,8 a 49,0 %.
Svobodných je od roku 2014 víc než sezdaných
V roce 1989 byla ženatá nebo vdaná skoro polovina obyvatel (49,7 %), loni 37,3 %, a svobodných přibylo z 37,2 na 44,5 %. ČSÚ sice počítá podíly ze všech obyvatel včetně dětí, dětí do 14 let ale ubylo (z 21,7 na 15,1 % obyvatel), takže přírůstek svobodných pochází z dospělých, kteří se nevzali. Rozvedených je víc než dvakrát tolik, 11,6 % místo 5,4 %.
Rozvádějí se delší manželství a méně rodin s dětmi
Rozvodů bylo v roce 1989 31 376, loni 21 231, hlavně proto, že je méně manželství. Úhrnná rozvodovost, která odhaduje, kolik manželství skončí rozvodem, je naopak 41,0 % místo 37,1 %. Průměrné rozvedené manželství trvalo tehdy 10,3 roku, loni 13,7 roku, a podíl rozvodů, při kterých byly v rodině nezletilé děti, klesl ze 72,1 na 59,0 %. Rozchody nesezdaných rodičů rozvodová statistika nezachytí.
Skoro dvě z pěti domácností tvoří jeden člověk
Domácností jednotlivců přibývalo už dlouho před revolucí. Podle sčítání lidu jich bylo v roce 1961 17,0 %, v roce 1991 26,3 % a v roce 2021 39,1 %. Na jednu hospodařící domácnost připadalo v roce 1991 v průměru 2,57 člověka, v roce 2021 to bylo 2,15.
Jak to počítáme
Všechna čísla počítá skript z publikace ČSÚ Česko od roku 1989 v číslech (aktualizace 27. 8. 2026): demografické řady z Tab. 01.01, domácnosti ze sčítání lidu v Tab. 11.03. „Loni“ znamená rok 2025, u potratů 2023. Úhrnná plodnost a úhrnná rozvodovost jsou souhrnné ukazatele ČSÚ: říkají, kolik dětí by měla žena a kolik manželství by skončilo rozvodem, kdyby se lidé po celý život chovali jako v daném roce. Rodinný stav je podíl ze všech obyvatel včetně dětí. Děti mimo manželství jsou děti, jejichž matka nebyla při porodu vdaná; statistika neříká, jestli dítě vyrůstá s oběma rodiči, ani jestli se rodiče později nevezmou. Od roku 2011 ČSÚ sčítá lidi podle místa, kde obvykle žijí, dříve podle trvalého pobytu, takže srovnání domácností ze starších a novějších sčítání není úplně přesné.






